Sem vložte podnadpis

KRONIKY

Dalším z mých obrovských poslání je psaní obecní kroniky, k čemuž mě poprvé přivedl hradešínský kronikář a jeden z mých předchůdců Oldřich Hrdlička. Právě on mi koncem roku 2002 učinil nabídku v převzetí a vedení Pamětní knihy obce Hradešín, jelikož zjistil, že se orientuji v dějinách obce. Jako kronikářský čekatel jsem se mezitím začal seznamovat s kaligrafií a ručním psaním. Ještě než jsem hradešínskou kroniku převzal, stal jsem se díky obdobným referencím roku 2003 kronikářem v Tismicích, kde jsem o rok později založil kroniku tvořenou historickými zápisy. Knihu jsem předal roku 2005 obci Tismice.

Zde lze stáhnout přepis Pamětní knihy obce Tismice založené roku 2004, přepsané roku 2010.


Na Hradešíně mě zastupitelstvo jmenovalo roku 2005 archivářem obce za účelem pomoci tehdejší kronikářce. O rok později jsem se stal na léta 2006-2008 jejím nástupcem. Při převzetí bylo nutné změnit koncepci dosavadních chronologických záznamů v tématicky řazené roční zápisy. V roce 2006 proběhly besedy s žáky a občany, výstava kronik nebo spolupráce s komorním souborem CHRISTI z Úval, s nímž se podařilo nacvičit několik písní z objeveného Horeckého kancionálu (1633). Písně zazněly poprvé v kostele sv. Jiří. Další aktivitou byla tvorba soupisu historie domů na Hradešíně, související s návštěvami archivů. Zároveň jsem provedl digitalizaci 3 kronik (Procházkovu 1945-1959, školní 1987-1998, uloženou v SOkA Kolín a Brzkovu 1935-2008, vedenou dodnes). Důvodem k ukončení spolupráce s obcí z mé strany bylo stěhování do nového bydliště a víceméně i projev lhostejnosti k mé dosavadní práci ze strany zastupitelstva.

Zde lze stáhnout strojopisnou kroniku obce Hradešína z let 1945-1959 kronikáře Františka Procházky, přepsanou roku 2007.


Začátkem roku 2007 jsem byl po předchozí spolupráci na informační tabuli jmenován externím kronikářem v Rostoklatech, kde jsem rovněž zavedl vedení kroniky formou ročních zápisů. Zároveň jsem o rok později zpracoval retrospektivu za léta 2000-2006. V souvislosti s generální rekonstrukcí kostela sv. Martina jsem roku 2009 zpracoval nový pamětní spis ukládaný do věžní makovice a zároveň provedl přepisy nalezených spisů z let 1795-1930. I zde jsem zdigitalizoval Holubovu kroniku obce z roku 1923-2008, vedenou dodnes. Od roku 2010 provádím archivní rešerši dnes známých listinných zmínek. V roce 2013 jsem začal vytvářet soupis historie domů a selských usedlostí a o rok později se podařily vypátrat 2 roku 1997 domněle odcizené oltářní obrazy z kostela sv. Martina, které se podařilo po 18 letech alespoň ve formě velkoformátových kopií vrátit zpět do oltářních rámů. Kroniku v Rostoklatech vedu dosud a spolupráci s obcí mohu označit za příkladnou.


V únoru roku 2007 jsem se stal kronikářem v městysi Škvorci, kde byl stav vedení kroniky a samotná kronika v žalostném stavu. Původní kniha z let 1922-1989 byla odcizena a do nové, roku 1997 založené knihy, má předchůdkyně neučinila žádný zápis. Rozhodl jsem se i zde pro koncept tématického ročního zápisu s rozdělením první části kroniky na stručnou historii městyse a samostatný roční zápis. Ku pomoci kronikáři ustavil ÚMě Škvorec z řad občanů letopiseckou komisi. Ve funkčním období jsem uspořádal kulturní akce a besedy na základní a mateřské škole, nebo v sokolovně (2010), roku 2007 jsem se aktivně podílel na 510. výročí Škvoreckých slavností a o rok později došlo ke vzkříšení tradice Škvoreckého jarmarku u příležitosti 200. výročí udělení trhů městečku. Jako kronikář jsem provedl přepis roku 2008 nalezených pamětních listů ze schránky věže Škvoreckého zámku, digitalizaci Vykoukalovy kroniky z roku 1885 a několika lokálně významných monografií o Škvorci (Tonder 1899, Dostál 1914). Vzhledem k rodinným povinnostem jsem se nakonec úřadu kronikáře městyse roku 2012 dobrovolně vzdal. Roku 2013 byly předány veškeré podklady letopisecké komise i své činnosti ÚMě Škvorec.

Zde lze stáhnout přepis Památní knihy městyse Škvorce založené roku 1885, přepsané roku 2010.

Více informací najdete zde: http://www.obecskvorec.cz/kronika.htm 


Vedení kronik vyžaduje trpělivost, nepřeberné množství věnovaného času a lásku k obci. Úloha kronikáře tkví v zaznamenávání běžného, pro mnohé obyčejného života a takovou práci mohou docenit až budoucí generace. Budoucnost kronik vidím v digitalizaci a uložení originálů knih v okresních archivech. Dnes už nám technologický pokrok dovoluje snadný převod do digitální reprodukce ve velmi zdařilé kvalitě. Jsem rád, že uvědomělé obce k takovému kroku pozvolna přistupují. Snižuje se tím riziko nenávratného odcizení nebo ztráty nehledě na skutečnost, že se řada obcí sama nedokáže postarat o stárnoucí "kyselé" rukou psané knihy, podléhající zubu času.

Rozhovor s Kateřinou Bartákovou (bak) z 24. 7. 2007 pro středočeskou mutaci MF Dnes, který byl publikován 26. 7. 2007.