Kroniky

Kroniky

Jedním z mých obrovských poslání je psaní obecní kroniky, k čemuž mě poprvé přivedl hradešínský kronikář a jeden z mých předchůdců Oldřich Hrdlička. Právě on mi koncem roku 2002 učinil nabídku v Více »

Český rozhlas

Český rozhlas

Spolupráce Jana Psoty s redakcí Českého rozhlasu Region vznikla v roce 2017. U mlýna v Úvalech vznikl první díl povídání pro oblíbený pořad Česko – země neznámá redaktorky Markéty Vejvodové. Je to Více »

Výstavy

Výstavy

Přehled historických výstav, vernisáží a besed, které Jan Psota od roku 2004 realizoval z pozice kustoda či organizátora v rámci kulturních a společenských akcí v regionu. Výstavy jsou chápány jako podpůrný nebo vedlejší Více »

Kulturní akce

Kulturní akce

Pořádám besedy, provázím po kulturních památkách, nebo koordinuji slavnosti a výročí obcí v regionu. V případě dotazů na koordinaci/organizaci kulturní akce nebo objednávky vystoupení Jana Psoty ve vaší obci mě prosím kontaktujte. Více »

Pamětní desky a památníky

Pamětní desky a památníky

Mezi regionálně i lokálně zajímavé počiny patří odhalování pamětních desek, osazování zbrusu nových památek do krajiny nebo doplňování jmen pozapomenutých bojovníků světových válek. Měl jsem možnost několikrát se aktivně zapojit a takové Více »

Naučné stezky

Naučné stezky

S tvorbou informačních panelů a naučných stezek na Českobrodsku jsem se setkal poprvé u příležitosti oslav Hradešína roku 2005, kdy jsem pro obec sponzorsky vytvořil prvních 6 panelů. V dalších letech jsem začal Více »

Spolky

Spolky

Spolková činnost patří rovněž mezi jednu z mých aktivit pro veřejnost. Poprvé jsem se k této dobrovolnické činnosti dostal na podzim roku 2004, kdy se Hradešín připravoval na výrobu obecních symbolů. Díky Více »

 

Kroniky

Jedním z mých obrovských poslání je psaní obecní kroniky, k čemuž mě poprvé přivedl hradešínský kronikář a jeden z mých předchůdců Oldřich Hrdlička. Právě on mi koncem roku 2002 učinil nabídku v převzetí a vedení Pamětní knihy obce Hradešín, jelikož zjistil, že se orientuji v dějinách obce. Jako kronikářský čekatel jsem se mezitím začal seznamovat s kaligrafií a ručním psaním.

TISMICE

Ještě než jsem hradešínskou kroniku převzal, stal jsem se díky obdobným referencím roku 2003 kronikářem v Tismicích, kde jsem o rok později založil kroniku tvořenou výpisy z historických článků a knih. Knihu jsem předal roku 2005 obci Tismice.

Zde lze stáhnout přepis kroniky Tismice: Kronika Tismice 2004

HRADEŠÍN

Na Hradešíně mě zastupitelstvo jmenovalo roku 2005 archivářem obce za účelem pomoci tehdejší kronikářce. O rok později jsem se stal na léta 2006-2008 jejím nástupcem. Při převzetí bylo nutné změnit koncepci dosavadních chronologických záznamů v tématicky řazené roční zápisy. V roce 2006 proběhly besedy s žáky a občany, výstava kronik nebo spolupráce s komorním souborem CHRISTI z Úval, s nímž se podařilo nacvičit několik písní z objeveného Horeckého kancionálu (1633). Písně zazněly poprvé v kostele sv. Jiří. Další aktivitou byla tvorba soupisu historie domů na Hradešíně, související s návštěvami archivů. Zároveň jsem provedl digitalizaci 3 kronik (Procházkovu 1945-1959, školní 1987-1998, uloženou v SOkA Kolín a Brzkovu 1935-2008, vedenou dodnes). Důvodem k ukončení spolupráce s obcí z mé strany bylo stěhování do nového bydliště a víceméně i projev lhostejnosti k mé dosavadní práci ze strany zastupitelstva.

Zde lze stáhnout přepis kroniky Františka Procházky: Kronika Hradešín 1945-1959

ROSTOKLATY

Začátkem roku 2007 jsem byl po předchozí spolupráci na informační tabuli jmenován externím kronikářem v Rostoklatech, kde jsem rovněž zavedl vedení kroniky formou ročních zápisů. Zároveň jsem o rok později zpracoval retrospektivu za léta 2000-2006. V souvislosti s generální rekonstrukcí kostela sv. Martina jsem roku 2009 zpracoval nový pamětní spis ukládaný do věžní makovice a zároveň provedl přepisy nalezených spisů z let 1795-1930. I zde jsem zdigitalizoval Holubovu kroniku obce z roku 1923-2008, vedenou dodnes. Od roku 2010 provádím archivní rešerši dnes známých listinných zmínek. V roce 2013 jsem začal vytvářet soupis historie domů a selských usedlostí a o rok později se podařily vypátrat 2 roku 1997 domněle odcizené oltářní obrazy z kostela sv. Martina, které se podařilo po 18 letech alespoň ve formě velkoformátových kopií vrátit zpět do oltářních rámů. Kroniku v Rostoklatech vedu dosud a spolupráci s obcí mohu označit za příkladnou. Roku 2018 jsem na post kronikáře v Rostoklatech po dohodě s obcí rezignoval, čímž však spolupráce nekončí.

Více informací najdete zde: www.rostoklaty.cz

ŠKVOREC

V únoru roku 2007 jsem se stal kronikářem v městysi Škvorci, kde byl stav vedení kroniky a samotná kronika v žalostném stavu. Původní kniha z let 1922-1989 byla odcizena a do nové, roku 1997 založené knihy, má předchůdkyně neučinila žádný zápis. Rozhodl jsem se i zde pro koncept tématického ročního zápisu s rozdělením první části kroniky na stručnou historii městyse a samostatný roční zápis. Ku pomoci kronikáři ustavil ÚMě Škvorec z řad občanů letopiseckou komisi. Ve funkčním období jsem uspořádal kulturní akce a besedy na základní a mateřské škole, nebo v sokolovně (2010), roku 2007 jsem se aktivně podílel na 510. výročí Škvoreckých slavností a o rok později došlo ke vzkříšení tradice Škvoreckého jarmarku u příležitosti 200. výročí udělení trhů městečku. Jako kronikář jsem provedl přepis roku 2008 nalezených pamětních listů ze schránky věže Škvoreckého zámku, digitalizaci Vykoukalovy kroniky z roku 1885 a několika lokálně významných monografií o Škvorci (Tonder 1899, Dostál 1914). Vzhledem k rodinným povinnostem jsem se nakonec úřadu kronikáře městyse roku 2012 dobrovolně vzdal. Roku 2013 byly předány veškeré podklady letopisecké komise i mé činnosti ÚMě Škvorec.

Více informací najdete zde: www.obecskvorec.cz

Být obecním kronikářem je čest

Vedení kronik vyžaduje trpělivost, nepřeberné množství věnovaného času a lásku k obci. Úloha kronikáře tkví v zaznamenávání běžného, pro mnohé obyčejného života a takovou práci mohou docenit až budoucí generace. Budoucnost kronik vidím v digitalizaci a uložení originálů knih v okresních archivech. Dnes už nám technologický pokrok dovoluje snadný převod do digitální reprodukce ve velmi zdařilé kvalitě. Jsem rád, že uvědomělé obce k takovému kroku pozvolna přistupují. Snižuje se tím riziko nenávratného odcizení nebo ztráty nehledě na skutečnost, že se řada obcí sama nedokáže postarat o stárnoucí „kyselé“ rukou psané knihy, podléhající zubu času. V roce 2018 jsem veškerou práci na kronikách ukončil.

Rozhovor s Kateřinou Bartákovou (bak) z 24. 7. 2007 pro středočeskou mutaci MF Dnes, který byl publikován 26. 7. 2007.